Komentáře
Sociální politika

Superdávka, zajímavý nástroj sociální pomoci, který ale přináší lidem řadu problémů

Superdávka funguje již od začátku října 2025 a všichni si od ní slibovali zjednodušení systému státní sociální pomoci. Nahradila totiž hned čtyři dřívější dávky, a to příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a přídavek na dítě. Jak ale tento nástroj funguje v praxi?
 

FOTO Ministerstvo práce a sociálních věcí

autor

Marek Pokorný

Redaktor

Řadu let se podrobně věnuje různým společenským tématům, zaměřuje se na krimi zprávy a kauzy, které ovlivňují českou společnost. Působil v online zpravodajství ČTK, společenském magazínu InStory a odborném periodiku TechFocus.

Reklama
Reklama
01. prosince 2025 • 10:49 • EDT 06. 12. 2025
3 minuty

Superdávka, před dvěma měsíci zavedená dávka Ministerstva práce a sociálních věcí, přináší ovšem podle zjištění z jednotlivých občanských poraden lidem celou řadu problémů. Hodnocení z členských poraden napříč republikou totiž ukazuje, že proces podání žádosti je pro mnoho lidí složitý, technicky náročný a často nesrozumitelný.

Největší potíže mají senioři, osoby bez digitální identity, lidé v exekuci nebo bez přístupu k internetu. „O zjednodušení při podávání žádosti o superdávku nemůže být řeč. Jde o další digitalizaci, ke které nutí občany Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Systém je nefunkční a často dochází k výpadkům.

Hrozí riziko, že to dopadne stejně jako digitalizace stavebního řízení. Takových ohlasů na superdávku máme z poraden celou řadu,“ říká například Hynek Kalvoda z Výboru Asociace občanských poraden.

Mezi nejčastější problémy patří technické bariéry – klienti se mnohdy neorientují v online žádosti a aplikaci Jenda, chybí jim digitální identita nebo přístup k internetu. Mnozí klienti neví, jaké dokumenty mají doložit, nerozumí sdělením z úřadu práce a chybí jim přehledné pokyny.

Pro samoživitelky je superdávka nevýhodná

Některé skupiny, například matky samoživitelky, považují superdávku za nevýhodnou, protože na ni nedosáhnou. Energetický paušál a normativní náklady na bydlení podle nich neodpovídají reálným výdajům domácností.

Poradci upozorňují na zvýšenou administrativní zátěž a nedostatek metodických pokynů. Informace z jednotlivých úřadu práce se často liší podle regionu nebo konkrétního pracovníka. Asistované podání žádosti je bez digitální identity nemožné, což vylučuje část klientů z možnosti žádat o dávku.

Na každodenní bázi nyní řeší poradci situace, kdy se na poradnu obrací zejména senioři, kteří chtějí podat žádost, ale kvůli absenci bankovní identity a chytrého telefonu se nemohou přihlásit do systému.

Senioři nemají digitální identitu

Poradci s nimi musí nejprve řešit zřízení digitální identity, což je pro klienty velmi stresující a časově náročné. I po úspěšném přihlášení mají senioři potíže s nahráváním dokumentů – systém opakovaně vyžaduje již vložené přílohy a často dochází k výpadkům. Celý proces trvá několik hodin a bez pomoci poradny by klienti žádost vůbec nepodali.

Jen několik poraden uvádí dílčí pozitiva, například možnost prokazovat příjmy a výdaje jednou za tři měsíce nebo snahu některých úřadů být vstřícnější v komunikaci. Většina klientů však vnímá proces jako složitý a často bez potřebné podpory.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Asociace občanských poraden

Nenechte si ujít
Napsali jsme pro vás
Reklama
Další články