Ekonomika & Byznys
Hospodářský růst

Česká ekonomika nemůže z dlouhodobého hlediska růst z dluhu kvůli vyšším úrokovým sazbám

Ekonomické principy říkají, že ekonomika může vyrůstat z dluhu, pokud tempo jejího nominálního růstu dlouhodobě převyšuje úrokovou sazbu, kterou stát musí za vypůjčené peníze, tedy dluh, platit.
 

FOTO Pixabay

autor

Tereza Komárková

Externí redaktorka

Tereza Komárková je externí redaktorka a úspěšná blogerka

Reklama
Reklama
29. října 2025 • 13:23 • EDT 14:05
2 minuty

Aktuální analýza think-tanku IDEA však dochází k závěru, že předpoklady pro vyrůstání české ekonomiky z dluhu se zhoršují a budou se velmi pravděpodobně zhoršovat i v budoucnosti. 

V letech 2000–2024 rostla česká ekonomika v průměru rychleji, než kolik byly úrokové sazby státního dluhu. To teoreticky umožňovalo udržet nebo snižovat míru zadlužení státu. Pokud by české vlády tehdy hospodařily s rozpočtovými schodky nepřesahujícími půl procenta HDP, nebylo by nutné snižovat výdaje či zvyšovat daně a ekonomika by z dluhu ‘rostla‘.

Ve skutečnosti ale tehdy státní rozpočty vykazovaly průměrné deficity kolem 2,6 % HDP. To vedlo k výraznému růstu míry zadlužení státu z nízkých 10 % HDP až na 42 % HDP. Tempo zadlužování prostě výrazně přesahovalo jakoukoliv realisticky představitelnou možnost vyrůstání z dluhu.

Nová analýza upozorňuje, že podmínky pro vyrůstání českého státu z dluhu se ve výhledu budou spíše zhoršovat. Očekává se totiž dlouhodobě pomalejší růst ekonomiky a zároveň vyšší úrokové sazby placené za státní dluh. Taková kombinace možnost vyrůstání české ekonomiky z dluhu značně omezí. Otázkou v tomto kontextu je vliv hospodářských politik budoucích vlád na dlouhodobý ekonomický růst.

České vlády mohou vyrůstání z dluhu částečně posílit prostřednictvím strukturálních reforem a výnosnými investicemi do infrastruktury, vzdělání, vývoje a inovací. Tyto kroky by mohly zvýšit dlouhodobý růstový potenciál ekonomiky, ale jejich účinky bývají nejisté a realizace bývá politicky náročná a zdlouhavá. Mezi další možnosti snížení míry zadlužení státu patří snižování výdajů a zvyšování příjmů státního rozpočtu, neočekávaná inflace či finanční represe.

„Výhled dlouhodobého tempa růstu české ekonomiky a úrokových sazeb státního dluhu, i s ohledem na předpokládané působení rozpočtové politiky, není ohledně možného vyrůstání ekonomiky z dluhu příliš optimistický, spíše naopak,” shrnuje výkonný ředitel IDEA při CERGE–EI Daniel Münich.

Zdroj: IDEA, CERGE–EI

Nenechte si ujít
Napsali jsme pro vás
Reklama
Další články