Aktuální analýza think-tanku IDEA však dochází k závěru, že předpoklady pro vyrůstání české ekonomiky z dluhu se zhoršují a budou se velmi pravděpodobně zhoršovat i v budoucnosti.
V letech 2000–2024 rostla česká ekonomika v průměru rychleji, než kolik byly úrokové sazby státního dluhu. To teoreticky umožňovalo udržet nebo snižovat míru zadlužení státu. Pokud by české vlády tehdy hospodařily s rozpočtovými schodky nepřesahujícími půl procenta HDP, nebylo by nutné snižovat výdaje či zvyšovat daně a ekonomika by z dluhu ‘rostla‘.
Ve skutečnosti ale tehdy státní rozpočty vykazovaly průměrné deficity kolem 2,6 % HDP. To vedlo k výraznému růstu míry zadlužení státu z nízkých 10 % HDP až na 42 % HDP. Tempo zadlužování prostě výrazně přesahovalo jakoukoliv realisticky představitelnou možnost vyrůstání z dluhu.
Nová analýza upozorňuje, že podmínky pro vyrůstání českého státu z dluhu se ve výhledu budou spíše zhoršovat. Očekává se totiž dlouhodobě pomalejší růst ekonomiky a zároveň vyšší úrokové sazby placené za státní dluh. Taková kombinace možnost vyrůstání české ekonomiky z dluhu značně omezí. Otázkou v tomto kontextu je vliv hospodářských politik budoucích vlád na dlouhodobý ekonomický růst.
České vlády mohou vyrůstání z dluhu částečně posílit prostřednictvím strukturálních reforem a výnosnými investicemi do infrastruktury, vzdělání, vývoje a inovací. Tyto kroky by mohly zvýšit dlouhodobý růstový potenciál ekonomiky, ale jejich účinky bývají nejisté a realizace bývá politicky náročná a zdlouhavá. Mezi další možnosti snížení míry zadlužení státu patří snižování výdajů a zvyšování příjmů státního rozpočtu, neočekávaná inflace či finanční represe.
„Výhled dlouhodobého tempa růstu české ekonomiky a úrokových sazeb státního dluhu, i s ohledem na předpokládané působení rozpočtové politiky, není ohledně možného vyrůstání ekonomiky z dluhu příliš optimistický, spíše naopak,” shrnuje výkonný ředitel IDEA při CERGE–EI Daniel Münich.

