V posledních letech se vědci snažili rozluštit, jak vypadala Země v okamžicích těsně po svém vzniku, než ji začaly utvářet gigantické srážky, tavení a opakované přeměny. Nová studie publikovaná v časopise Nature Geosciences přináší první přímé důkazy, že některé horniny, vytěžené například v Grónsku nebo Kanadě, si nesou izotopovou stopu právě z této rané fáze planety.
Klíčem k objevu byla analýza izotopu draslíku-40 v těchto vzorcích. Tým pod vedením geochemičky Nicole Nie z Massachusetts Institute of Technology (MIT) našel v horninách netypickou „podpisovou“ hodnotu, kterou podle výpočtů nemohly vytvořit běžné procesy ve vnitřních částech Země.
Tato hodnota podle autorů odpovídá pradávnému období těsně před tím, než došlo k předpokládané srážce s Theiou a následnému vzniku Měsíce.
Země vznikla přibližně před 4,54 miliardami let srážkami prachových a plynných částic v obrovském prachoplynovém disku kolem nově vznikajícího Slunce.
Tento proces, zvaný akrece, spočíval v postupném shlukování menších tělísek a částic, které díky gravitaci rostly a tvořily planety naší sluneční soustavy.
Objev má zásadní význam pro naše chápání planetární evoluce. Pokud opravdu držíme v ruce fragmenty první Země, jak ji kdysi tvořily prach a kovové jádro, otevírá se cesta k pochopení, jaké byly podmínky v nejranější fázi existence Země.
A co víc: pokud je tato „prvotní země“ zachycena v horninách, můžeme lépe porovnat složení jiných planet a těles ve Sluneční soustavě, a tím pádem pochopit širší mechanismy vzniku forem života a prostředí, ve kterém se mohly vyvíjet.
Meteority nesou informaci
Na druhé straně ale výzkum upozorňuje na to, že soubor meteoritů a kosmických těles, které doposud známe jako srovnávací materiál, není kompletní.
„Naše studie ukazuje, že inventář meteoritů není úplný a že existují typy těles, které jsme zatím vůbec nenašli,“ konstatovala vědecká pracovnice Nicole Nie.
Výsledkem tohoto zjištění může být, že budoucí objevy změní náhled na poměrné složení Země těsně po jejím vzniku i naše chápání role srážek či diferenciace v mladém slunečním systému.
Zůstává ovšem otázkou, v jakém množství tyto „fosilizované“ materiály existují a jak je možné je izolovat. I když byla detekce izotopového podpisu úspěchem, fyzické vzorky jsou extrémně vzácné, vědci přirovnávají jejich hledání k nalezení onoho pověstného zrnka písku.
Zdroj: Nature Geosciences, ScienceAlert

