Planeta země
Globální oteplování

Po 40 000 letech se probouzejí mikrobi z věčného ledu. Vědci varují před klimatickou změnou i pandemií

Tisíce let staré mikroorganismy, které přežívaly ve zmrzlé půdě arktického permafrostu, se znovu probouzejí k životu. Hrozí nejenom riziko vzniku nebezpečné pandemie, ale také klimatická katastrofa.
 

FOTO Pixabay

autor

Tereza Komárková

Externí redaktorka

Tereza Komárková je externí redaktorka a úspěšná blogerka

Reklama
Reklama
14. října 2025 • 11:09 • EDT 11:47
2 minuty

Podle vědců z University of Colorado Boulder může jejich aktivita po rozmrznutí zásadně ovlivnit tempo globálního oteplování a spustit nebezpečný řetězec uvolňování skleníkových plynů.

Tým vedený Sebastianem Kopfem zkoumal vzorky z výzkumného tunelu permafrostu na Aljašce, které byly ukryté v ledu téměř 40 tisíc let. Jakmile byly podle webu ScienceAlert laboratorně rozmrazeny, mikrobi se v půdě postupně „probudili“ – začali spotřebovávat organickou hmotu a produkovat oxid uhličitý a metan. Tyto plyny patří mezi nejsilnější přispěvatele ke globálnímu oteplování.

Podle autorů studie, publikované v Journal of Geophysical Research: Biogeosciences, se ukazuje, že i mírné oteplení – v řádu několika stupňů – může vést k obnově mikrobiální aktivity. Výzkum také naznačuje, že se mikrobi adaptují na dlouhodobější teplé období, takže s pokračující změnou klimatu jejich činnost pravděpodobně zesílí.

Oteplování Země zrychlí

Permafrost, který pokrývá více než čtvrtinu severní polokoule, obsahuje obrovské množství organického uhlíku. Odhady hovoří o zhruba 1 500 miliardách tun, tedy dvojnásobku uhlíku, který se aktuálně nachází v atmosféře. Pokud se jeho podstatná část začne uvolňovat, mohl by se nastartovat nevratný proces oteplování.

 

Podle klimatologů jde o další důkaz, že klimatický systém Země má silné zpětné vazby, které mohou urychlit oteplování, i když by lidstvo samo snižovalo své emise. Uvolňování metanu z permafrostu označují za jeden z nejrizikovějších scénářů vývoje klimatu v tomto století.

Odborníci upozorňují, že zvýšené koncentrace metanu a oxidu uhličitého z arktických oblastí se mohou v globální cirkulaci atmosféry promítnout i do počasí ve střední Evropě.

Nejde tedy o izolovaný problém vzdálené Arktidy, ale o globální mechanismus, který může ovlivnit i regionální klimatické podmínky v Česku.

Zamrzlé pradávné nemoci

Vědci plánují pokračovat ve výzkumu s cílem zjistit, které mikrobiální druhy jsou nejaktivnější a jak rychle reagují na různé teplotní podmínky. Výsledky by měly pomoci zpřesnit klimatické modely, které zatím proces rozmrazování permafrostu podceňují.

Řada vědců také varuje, že v případě vzniku pandemie způsobené bakteriemi, jež mají vysokou rezistenci vůči antibiotikům, bude problém lidstvo ochránit. Právě takové bakterie a viry se ukrývají v arktickém permafrostu.

Zdroj: ScienceAlert, University of Colorado Boulder

Nenechte si ujít
Napsali jsme pro vás
Reklama
Další články