Tento objev přitom není jen dalším z dlouhé řady nových exoplanet, které astronomové v posledních letech hlásí.
Jde podle webu The Astronomical Journal o jeden z nejbližších světů, který by teoreticky mohl nabídnout vhodné podmínky pro život, a zároveň o kandidáta, na kterého se v příštích letech zaměří nové generace teleskopů.
Planeta GJ 251 c je zhruba 3,8krát hmotnější než Země. Její rok trvá jen 53,6 dne, tedy přibližně sedminu našeho, protože obíhá kolem své hvězdy mnohem blíže než Země kolem Slunce. Přesto se pohybuje právě v té vzdálenosti, která by mohla umožnit přítomnost tekuté vody, což je z našeho pohledu základní předpoklad pro život.
Mateřskou hvězdou planety je červený trpaslík, drobná a chladnější verze našeho Slunce. Takové hvězdy sice vyzařují méně světla, ale existují mnohem déle. To znamená, že pokud by planeta měla atmosféru a stabilní klima, mohla by mít dostatek času pro rozvoj složitějších chemických nebo biologických procesů.
Zatím ovšem víme jen to, že planeta skutečně existuje a má hmotnost odpovídající tzv. super-Zemi – planetě větší než Země, ale menší než Neptun. To naznačuje, že půjde spíše o skalnaté těleso, než o plynný obr.
Jak byla planeta objevena
Astronomové k objevu nepoužili přímé pozorování, ale metodu radiální rychlosti. Ta spočívá v tom, že vědci sledují drobné „zakymácení“ hvězdy způsobené přitažlivostí obíhající planety. Z těchto jemných posunů ve spektru hvězdy se pak dá vyčíst, že kolem ní něco obíhá, jak je to hmotné a jak daleko to je.
V případě GJ 251 c se takto podařilo nasbírat dostatek dat, aby vědci mohli potvrdit její existenci. Na rozdíl od planet, které procházejí přímo před svou hvězdou (tzv. tranzitní metoda), se tady planeta nepromítla přímo do našeho zorného pole, a tak zatím neznáme její přesný průměr, ani složení atmosféry. „Víme, že tam je, víme, že má přibližně čtyřnásobnou hmotnost Země – ale to je zatím všechno. Je to nyní na dalším pozorování,“ shrnul jeden z výzkumníků.
Co znamená „obyvatelná zóna“
Termín obyvatelná zóna označuje oblast kolem hvězdy, kde by teoreticky mohla existovat kapalná voda – tedy ani příliš horko, ani příliš velká zima. Neznamená to však, že planeta v této zóně je skutečně obyvatelná. Mnoho dalších faktorů hraje roli: typ atmosféry, magnetické pole, přítomnost vody i množství záření ze samotné hvězdy.
U červených trpaslíků, jako je GJ 251, bývá situace složitější. Tyto hvězdy často produkují silné erupce, které mohou atmosféru planet doslova „odfouknout“. Na druhou stranu, jejich dlouhá životnost a stabilní jas z nich činí zajímavé cíle pro výzkum dlouhodobé obyvatelnosti.
Planeta v „dohledu“ nových teleskopů
Velkou výhodou GJ 251 c je její vzdálenost, pouhých 18 světelných let. To znamená, že se nachází v jednom z nejbližších sousedství naší sluneční soustavy. Astronomové tak doufají, že ji v následujících letech dokážou podrobněji prozkoumat pomocí přístrojů, jako je vesmírný dalekohled Jamese Webba nebo připravované observatoře nové generace.
Exoplaneta je planeta, která obíhá kolem jiné hvězdy, než je Slunce. Jsou to extrasolární planety a nacházejí se mimo naši sluneční soustavu.
Vědci už objevili tisíce exoplanet a jejich výzkum jim pomáhá lépe porozumět vzniku planetárních systémů.
Nejvíce exoplanet objevil vesmírný teleskop Kepler, který fungoval především v letech 2009 – 2013. Má na svém kontě přes 2000 exoplanet a několik dalších tisíc planetárních kandidátů.
Tyto teleskopy by mohly zjistit, zda má planeta atmosféru, a v ideálním případě i jaké chemické prvky v ní převažují. Detekce kyslíku, metanu nebo oxidu uhličitého by mohla být prvním náznakem, že jde o svět, který má k životu blíže, než si zatím troufáme odhadnout.
Blízké světy, velké otázky
Podle astronomů se v naší části galaxie může nacházet stovky miliard exoplanet, z nichž mnohé jsou velikostí i složením podobné Zemi. Objev GJ 251 c tuto teorii dále posiluje.
„Každý nový objev blízké planety zvyšuje pravděpodobnost, že někde poblíž existuje svět, který by mohl být naším druhým domovem,“ říká hlavní autor studie Paul Robertson z Kalifornské univerzity. „Na rozdíl od planet vzdálených stovky světelných let máme tady šanci ji v budoucnu skutečně podrobně prozkoumat.“
Vesmír není prázdný
V současnosti je známých už přes 6 000 exoplanet. Většina z nich se nachází stovky či tisíce světelných let od nás, takže přímé zkoumání je zatím mimo naše technické možnosti. GJ 251 c je ale natolik blízko, že by mohla být jedním z prvních světů, které uvidíme „na vlastní oči“, byť zatím prostřednictvím čoček teleskopů.
Pro lidstvo je to připomínka, že vesmír kolem nás není prázdný a že planety nejsou výjimkou, ale pravidlem. A že otázka, zda jsme ve vesmíru sami, možná už není jen filozofickou spekulací, ale reálným vědeckým úkolem pro příští desetiletí.
Zdroj: The Astronomical Journal, ScienceAlert

