Podle nedávno zveřejněné studie londýnského zubního lékaře Rory Mac Sweeneyho totiž ve spodní části kresby – mezi roztaženýma nohama postavy – najdeme rovnostranný trojúhelník, který Leonardo ve svých poznámkách sám naznačil.
Když Mac Sweeney provedl výpočty, zjistil, že poměr mezi rozestupem nohou a výškou pupku dosahuje přibližně 1,64 až 1,65, což velmi blízce odpovídá tzv. tetraedrickému poměru 1,633 známému z přírodních a technických struktur.
Tento objev má zásadní důsledky pro naše chápání toho, jak Leonardo odhadoval „ideální“ lidské proporce. Zatímco dřívější teorie často odkazovaly na zlatý řez, výsledky Mac Sweeneyho naznačují, že mistr mohl pracovat s mnohem méně známým, geometricky sofistikovanějším vzorcem.
Geometrie totiž není jenom nějakou abstraktní disciplínou, podle autora studie může odhalovat univerzální principy uspořádání ve struktuře lidského těla. Nové informace vychází ze studie, v níž Mac Sweeney propojuje výskyt rovnostranného trojúhelníku ve "Vitruviánském muži" s principy známými ve stomatologii nebo v krystalické struktuře.
Jde o to, že stejný poměr 1,633 bývá uváděn například v anatomii čelisti nebo v řadě biologických molekulárních architektur a Leonardo da Vinci jej měl intuitivně zachytit již na přelomu 15. a 16. století.
Zda bude Leonardův trojúhelník akceptován akademickou obcí, zůstává otázkou. Zatím však aktuální studie nabízí silný argument, že v tomto geniálním díle se ukrývá víc než jen estetická kompozice - možná i hluboká matematická struktura. A pokud je to pravda, pak „něco, co stálo mezi nohama“ slavného obrazu, mohlo být klíčem k pochopení jedné z nejznámějších kreseb lidstva.
Zdroj: Journal of Mathematics and the Arts, ScienceAlert

